FOTO Voltaika - JAKR CZ sro

Solární elektrárny využívají fotoelektrického jevu. To znamená, že fotony světla působí na různé materiály a tím vzniká elektrický proud. Fotovoltaické panely jsou vyrobeny z křemíku, který slouží jako vodič. Když na panel dopadne sluneční světlo, vytváří stejnosměrný proud.

K tomu, aby se ze stejnosměrného proudu stal střídavý, který pak využíváme v našich zásuvkách, je potřeba, aby měla solární elektrárna střídač. Ten se také stará o to, aby elektřina proudila z elektrárny tam, kde ji potřebujete.

Pro každou solární elektrárnu je důležitý sklon fotovoltaických panelů. V našich podmínkách je to 35 až 52 stupňů. Díky tomu zajistíte ideální dopad slunečního světla na panely, tedy co nejvíc kolmo. Elektrárna vytváří elektřinu i když je zataženo, jen o něco méně.

Fotovoltaický panel vydrží 35 let i déle, střídač přibližně 12 let a baterie 15 let (jedná se o odhad životnosti, ne o délku záruky výrobce nebo dodavatele na jednotlivé komponenty). Co se stane po těchto lhůtách? Fotovoltaický panel i baterie budou nadále fungovat, jen panely budou mít nižší výkon a baterie nižší kapacitu, než když byly nové. Střídač touto dobou začne vykazovat vady nebo přestane fungovat a bude nutné ho vyměnit.

Životnost konkrétní fotovoltaické elektrárny (za jak dlouho a o kolik poklesne výkon panelů nebo kapacita baterie, kdy bude potřeba údržba…) záleží na mnoha faktorech – kvalitě a technologii jednotlivých komponentů, správnosti instalace, nastavení systému, povětrnostních podmínkách, způsobu používání a dalších. Tyto proměnné mohou životnost jednotlivých součástí prodloužit, stejně jako zkrátit.

Řada dnes nabízených elektráren nabízí možnost sledování a často i ovládání elektrárny přes internet. Zároveň v aplikaci vidíte energetické toky v domě – kolik vyrábí fotovoltaika, kolik elektřiny se spotřebuje v domě, jestli se elektřina ukládá do baterie, nebo zda čerpáte elektřinu ze sítě a kolik. Tento nástroj je velmi užitečný při snižování spotřeby energie v domácnosti.

Některé servisní a instalační firmy monitoring také využívají pro sledování stavu elektrárny a jsou tak schopny samy zjistit závadu nebo jí dokonce předejít. Vyplatí se pomocí vhodných nástrojů chod vaší elektrárny sledovat i z důvodů bezpečnosti a včasného odhalení poruchy.

Topení v zimě – fotovoltaika vyrábí elektřinu tehdy, když svítí slunce. Nejvíc elektřiny proto vyrobí od dubna do září, kdy jsou nejdelší dny. Potřeba tepla je naopak nejvyšší v období říjen – březen, kdy jsou krátké dny a obvykle i horší počasí, takže slunce svítí celkově méně. I když domácí fotovoltaika zvládne při hezkém počasí i v zimě vyrobit několik kilowatthodin, rozhodně to není tolik, aby sama vytopila dům na dlouhé zimní noci, neřkuli během týdenní inverze a nízké oblačnosti.

Nulový účet za elektřinu – většina domácích elektráren nekryje celoroční spotřebu elektřiny v domě. Běžná fotovoltaika během krátkých a zamračených zimních dní nezvládne vyrobit tolik elektřiny, aby pokryla dlouhé noci. V zimním období tak budete pořád potřebovat elektřinu buď ze sítě, nebo z elektrocentrály – a obojí stojí peníze. Váš účet ale bude podstatně nižší, než bez vlastní elektrárny.

Zisk z prodeje ekologické elektřiny – výkupní ceny za elektřinu z domácí fotovoltaiky jsou v současnosti minimální. Pokud se situace nezlepší, nevyplatí se stavět domácí fotovoltaiku za účelem prodeje elektřiny do sítě, jako tomu bylo v letech 2005-2012. Díky nařízení EU se ale i v ČR bude možné zapojit během několika let do energetické komunity a svou elektřinu výhodněji prodat.